Změna života: Chcete vědět, kdo šéfuje vašemu mozku? Proč se svě...

Změna života: Chcete vědět, kdo šéfuje vašemu mozku? Proč se svě...: Svět se dočista zbláznil. Politici nám neskutečnou rychlostí servírují, celosvětovou záchranu ve formě zázračné vakcíny, která má údajně za...

Chcete vědět, kdo šéfuje vašemu mozku? Proč se svět rozděluje?

Svět se dočista zbláznil. Politici nám neskutečnou rychlostí servírují, celosvětovou záchranu ve formě zázračné vakcíny, která má údajně zachránit svět. Přidali se k nim někteří lékaři, média a další propagátoři ze stran známých osobností. Proč? Protože se tak z nějakého důvodu rozhodli.

A tak se nám svět rozděluje. Na poslušné a neposlušné. Na vědomé a nevědomé. Podle toho, kdo šéfuje vašemu mozku. Ten, kdo je již tzv. vědomý, má ve svém mozku správného šéfa. Je to vědomá část mozku zvaná neokortex. Neokortex je evolučně nejmladší částí mozku (zvaný také koncový mozek, šedá kůra mozková – starý jen asi 100 tis. let).  Je zodpovědný za vědomé rozhodování a vnímání. Projevuje se rozumem, inteligencí a morálkou. Neokortex umožňuje každému z nás potlačovat a ovládat emoce, ovládat primitivní pudy a je propojen s intuicí. Bohužel v mozku nesídlí sám a občas také sám nerozhoduje.

Je zde ještě evolučně mladší částí (mozku 200 milionů let) a to je limbický systém. Tato část mozku se stará o emoce a projevuje se v podobě impulzivního chování, chtíče, násilí či radosti. Je to skladiště všech emočních nahrávek ve vašem životě.

Rodiče, emoce a děti

 

Konečně  se dostává do podvědomí veřejnosti více informací o emocích. Jsem moc ráda, že jsem byla oslovena redaktorkou časopisu  Aha pro ženy poskytnout rozhovor na téma emoce a děti. Mohla jsem  tím poskytnout čtenářům, více informací a vlivu emocí na náš život.

V současné době se zvyšuje v naší společnosti míra stresu a napětí, a to nejen u nás dospělých, ale i u dětí.

Důležitost našich emocí je zatím velmi podceňována. Nezpracované nebo potlačené emoce způsobují energetické blokády v našem těle a mohou způsobit celou řadu psychických a fyzických problémů. V některých případech může docházet i psychosomatickým onemocněním.

Rodiče si často neuvědomují nebo podceňují pocity svého dítěte a často nejsou vůči svým dětem dost vnímaví.

Někdy si emoce svého dítěte sice uvědomují, ale odmítají je, neberou je vážně. Nemohou pak tedy dítě ani naučit se svými emocemi pracovat. A co horší? Dávají mu tak představu, že emoce jsou špatné a nevítané. Naučí ho tak své emoce potlačovat. Potlačovat svoji osobnost a svoji intuici.

Probuzení - transformace vědomí - maják

V našich životech se neustále střídá život a smrt. I fyzický život je omezen určitou dobou, kdy je nám vymezen čas, tady na Zemi pobýt. Získáváme zkušenosti, zažíváme dobré a zlé, prožíváme lásku, radost, štěstí, ale také utrpení a bolest. Všechno to jsou příchutě života. 

Možná, že tato hra není jen o karmických lekcích, ale především tom, pochopit, kdo skutečně JSME. Jako duchovní bytosti nejsme omezeni prostorem a časem. Mnozí tomu stále nevěří, neuvědomují si, že uvnitř nás je duše, vědomí napojené na zdroj inteligentní energie (každý ji nazýváme jinak, někdo Bůh, Jsoucno...) osobně jsem velmi šťastná, že nemusím říkat, že věřím, že asi existuje. Dnes mohu říci já vím, že existuje. Planeta, které si dovolujeme všichni říkat naše, má také vědomí, je to živý organizmus, který stejně jako my všichni prochází transformací. Bohužel jsme ztratili pokoru a lásku k přírodě a naše egoistická mysl si chce vše podmanit a řídit. Zapomínáme na zákony Vesmíru, ale ty stále platí, ať jim věříme nebo ne. 

Nacházíme se společně v úžasné a přitom i velmi náročné a bolestivé době. Je to bolest z toho, že odchází z našeho života určité jistoty, cítíme strach, bezmoc, nenávist. Cítíme, že často děláme věci, které ani naše duše nechce, ale rozhodujeme se z pozice strachu. Strachu o svůj život, o materiální výhody, společenské výhody a pod.

Světlušky, je čas svítit!

 

Rodíme se na tuto planetu jménem Země jako lidské bytosti.  Za nějaký čas ale zapomínáme, kdo skutečně JSME a odkud přicházíme.  Osobně si myslím, že život je o tom, přijít na to, že je to jen hra. Hra na rozpomenutí toho, že jsme duchovní bytosti, které si sem přišli zažít určité zkušenosti.

V této hře hrajeme různé role. Často je nám ubližováno nebo mi ubližujeme někomu jinému. Zažíváme strach, bolest, utrpení, ale také radost, lásku nadšení. Všechno to jsou emoce patřící do této hry. Je to odraz našich vlastních myšlenek, přesvědčení a rozhodnutí.

Naše ego nás nutí neustále se obohacovat materiálními věcmi. Domy, auta, bazény, značkové oblečení, drahé dovolené.  Abychom se cítili dobře, potřebujeme vždy něco doplňovat zvenčí. Potřebujeme mít neustálé materiální jistoty.

Stává se, že v životě přichází čas, kdy máte pocit, že už máte vše, ale stále jako kdyby vám něco chybělo. Chybí trvalý pocit naplnění a štěstí a někde uvnitř vašeho nitra můžete cítit prázdno. To přichází ten správný čas, položit si otázku, kdo JSEM? Přichází čas rozpomenutí se.

Změna života: Kdo jsem?

Změna života: Kdo jsem?: Mám tělo, ale nejsem mým tělem. Mé tělo se může nacházet v nejrůznějších stavech nemoci či zdraví. Nemá to však nic společného s mým skute...

Kdo jsem?

Mám tělo, ale nejsem mým tělem.

Mé tělo se může nacházet v nejrůznějších stavech nemoci či zdraví. Nemá to však nic společného s mým skutečným JÁ či s mou skutečnou existencí.

Má své zvyky, al nejsem svými zvyky.

Celé mé chování vychází z mých myšlenek a podvědomých imperativů. Někdy se chovám nepřiměřeně. Avšak bez ohledu na to, jak se chovám, nejsem svým chováním. Nemá to nic společného s mým skutečným JÁ či s mou skutečnou existencí.

Mám pocity, ale já nejsem mými pocity.

Mé pocity jsou někdy negativní jindy zase pozitivní, Jakmile se více stanu příčinou, tvůrcem a mistrem svého života, změní se to. Jakmile mi zaplaví vlna pocitů, vím, že nejsem mými pocity, Má pravá mírumilovná a laskavá povaha se nemění. Je stále tady.

Mám rozum, ale nejsem mým rozumem.

Můj rozum je nástrojem, s jehož pomocí tvořím své pocity i své chování, a také mi pomáhá přitahovat do života to, co si přeji. Můj rozum je cenným nástrojem, který stále více využívám ke svému dobru a k dobru ostatních, přesto však není tím, ČÍM JSEM.