Prázdniny uběhly jako voda a první září je za dveřmi. Někteří žáci usednou do školních lavic o ročník výše a některé čeká teprve první třída.
Je to důležitý okamžik v životě dítěte a většina z nás ho má v paměti celý život. Já si přesně pamatuji, co jsem měla na sobě za šaty a kde jsem seděla. Také, že se moje spolužačka v lavici jmenovala Míša a měla copánky a žlutý svetřík.
Byl tam klučina Honza, ten hrozně plakal a chtěl maminku. Děti zažívají různé emoce a je důležité je brát vážně. Prvních sedm let života, je pro dítě velice zásadních. Jejich mozek funguje převážně v hladinách Alfa a vše co vnímají, slyší, se ukládá hluboko do jejich podvědomí. A nemusí to být pozitivní programy a přesvědčení.
