Tečkami si zajišťujete svoji nekonfliktní přítomnost, ale
nevědomě tvoříte konfliktní budoucnost.
Tak kolikátá, že to je už tečka? Čtvrtá, pátá, kolik nám jich budou ještě nabízet a nutit? Naučili jsme se mít život jednoduchý, mít vše rychle, a
hlavně bez problémů. Mnozí se tak staví k dnešní době. Nacházíme se
v bodu zlomu, ve vibračních změnách planety, v době duchovního
probuzení.
Bohužel některým budík zazvonil, oni ho zamáčkli a spí dál.
Když něco ohrozí jejich pohodlí, materiální hojnost, řeší to tím nejjednodušším
způsobem, který jim umí systém nabídnout. A tou je tečka. Bohužel, mnozí ve
víře, jak bude život opět v normálu si neuvědomili, že to bude jedna tečka
za druhou a že tím nic nekončí, ale začíná. Začíná podzim a přichází další kolo této nebezpečné hry.
Rodiče některých dětí, si neuvědomují, že vše má svůj plus a
mínus. Roušky možná před „něčím“ chrání, ale také ubírají dětem kyslík, ničí
přirozenou imunitu a mají vliv na psychický vývoj dětí. To samé je i se
šťouráním do nosu. Nám od mala rodiče říkali, že šťourat se v nose je
neslušné…natož aby nám tam šťoural někdo jiný(je třeba trošku humoru). A co naše děti? Psychicky je
necháme ve škole opět týrat a poškozovat jim jejich zdraví (o tom je již mnoho
důkazů).
Proč? Protože nechceme mít problém. Problém s učitelkou,
ředitelem, systémem. Chceme mít život
jednoduchý. Možná, že na chvíli ho jednoduchý mít budete, ale co vaše
budoucnost a budoucnost dalších generaci?