Čeština
má mnoho krásných výrazů, dvojsmyslnosti a přirovnání.
Nedávno
jsem vyslechla v cukrárně rozhovor dvou žen. Z jejich povídání jsem
pochopila, že jsou učitelky a prožívají obě stresy ze školy. Po pravdě zvládnou
dnešní pubertální mládež asi není jednoduché a role učitele je v dnešním světě
čím dál tím více psychicky náročnější. Hodně
dětí zná svá práva, ale neznají povinnosti, jak jsem z vyprávění pochopila.
Překvapila
mě otázka jedné z nich „slyšela jsem, že také ZOBEŠ, je to pravda? Odpověď
byla“ JE, jinak bych to s nimi psychicky nedala“.
Mám
opravdu velkou fantazii, tak jsem si hned představila dvě slepičky, co zobou
zrní a pomyslela jsem si, jestli také hrabou…. No, přiznávám, že jsem nechtěla
zlehčovat jejich situace, ale hlavou to proběhlo.
Pak
mi jich bylo vlastně líto. Pomyslela jsem si, jestli by místo „zobání“ uklidňujících
léků nebylo lepší, je raději naučit ŤUKAT!
Dnešní doba je velmi stresují a emočně náročná. Přibývá dospělých i dětí, kteří mají stavy úzkosti, stresu, vnitřního napětí nebo se propadají do beznaděje a depresí. Co s tím? Zobat nebo ťukat?
