Včera jsem byla navštívit mé přátele. Popovídat si, posedět u
kávy a koláče. Pokaždé dojde na zajímavé debaty o životě, vztazích, filosofii
bytí apod. Můj kamarád se zamyslel nad svým životem a pravil.“ Já vlastně nevím,
jak se prezentovat na venek pro ostatní, kdo jsem. Asi nepatřím do žádné
škatulky.“ Lidé (systém) sice mají rádi škatulky a označení ale...
„Vždy jsem si myslel, že jsem jiný“ a mám pocit, že si mě
lidé škatulkují různě.“ Jen tak jsem se pousmála a napadlo mi, že pokud se
někdo nevejde do připravené škatulky, tak bude určitě originál.
A o tom to je. Necháváme se zaškatulkovat systémem a hrajeme
hru, kdo je víc. Kdo má více majetku, úspěchu, vzdělání. Chceme někým být,
někam patřit. Chceme to uznání, respekt, ocenění. Proto si pořizujeme na
všechno certifikáty, papíry, průkazy, tituly před jménem a za jménem, abychom
něčím byli.
Víte proč? Protože si neuvědomujeme to nejdůležitější.
Kým opravdu jsme. Každý jsme jedinečnou bytostí na této planetě. Každý jsme
originál. Každý jsme zázrakem přírody. Jsme Boží Vědomí v lidském a
dokonalém těle. Ale většina z nás na to zapomněla. Vlastně, asi jim to nikdo neřekl. Více věříme tomu, co o nás ostatní říkají, o čem nás přesvědčují. Naučili
jsme se věřit jiným a ne sobě.
Uvěřili jsme, že jsme nedostateční, málo vzdělaní, neschopní,
nepřizpůsobiví, problémoví a uvěřili mnoha dalším lžím. Pod povrchem egoistické
mysli jsme zapomněli, kdo skutečně jsme. Tato doba je náročná, divoká, stresující
a padají masky, které jsme dlouho nosili. A to nejen masky fyzické na našich tvářích. Pozoruji, že někomu stále vyhovuje se za těmito maskami (nesmyslnými
nařízeními) schovávat. Možná neschovávají jen své tváře, ale hlavně své strachy,
obavu, úzkost apod. Hlavně není dobré vyčnívat z davu…
Jsem moc ráda, že můj nový přítel nejde zaškatulkovat a
vyčnívá z davu. Víte proč?
Protože věřím, že si konečně uvědomuje, kdo je. Uvědomuje si
svou skutečnou moc a sílu vědomí. Uvědomuje si své Božství a ví, že drží klíč k Novému
světu. Uvnitř to cítí moc dobře a sám to říká, že „láska je klíč“.
Tak drahý příteli už víš, kdo jsi? Ty jsi nic a všechno.
Ty jsi velmi důležitým člověkem této doby. Ty jsi originálem, tak nehledej
žádnou škatulku, protože tam nikdy patřit nemůžeš. Přišel čas přestat si hrát na škatulky. Přišel
čas z nich vystoupit a tvořit Nový svět, tady a teď a ty to dobře víš. Tak
se připrav, máš přeci od všeho klíč. Věřím, že dokážeš lidi dovézt, tak kam
máš.
JG