mi vzdálila realita dnešní mládeže. Možná proto, že sama mám děti dospělé, které mají své rodiny a jsou šťastni a v pohodě. Bohužel našich vnuček se to také netýká, protože mají do puberty ještě hodně daleko. Přesto, jsem měla možnost letos v létě při procházkách s vnučkami a z vyprávění známých, nakouknout do světa puberťáků.
Dnešní mladé dívky, základní školou počínaje až střední
mají hodně daleko k cudnosti a k odhozenému kapesníčku proto,
aby upoutali mládencovo pozornost. Byla jsem několikrát svědkem
rozhovoru děvčat ze základky. Běžně se některé vzájemně
oslovovali píč…, kráv…, čub…a z cela normálně prokládali
svůj slovník slovy kur…., čur…. a pod. Když jsem takovou
mluvu zaslechla poprvé, tak jsem si myslela, že je to výjimka, ale
bohužel nebyla. Můj tatínek by řekl, že jsou sprosté jako
dlaždič. Jejich hovory jsou o tom, jaký kdo má typ telefonu.
Jakou má značku, jak je drahý a nebo, kdo s kým mluví, chodí a
pod. Nevěděla jsem, že se děti rozděluji do sociálních skupin
podle toho, jak mají drahý a značkový telefon. Bohužel jim není
cizí ani vzájemné agresivní ubližování, sebe poškozování .
Dokonce se již na základních školách řeší kouření, alkohol
a drogy.
I naše generace procházela stavem puberty, bohužel nebylo ještě
tolik nástrah a nebezpečí.
Také si pokládáte otázku, kde se to vše bere a proč? Já si ji
položila také. Můj osobní názor je, že je nám předkládáno
mnoho násilí z televizních obrazovek, sdělovacích prostředků a
z internetu. Samozřejmě to vše se prolíná do našeho
kolektivního vědomí. Děti jsou otevřené bytosti a často toto
násilí ventilují přes sebe. Puberťáci nejsou emočně
vyrovnaní a neví si se svými životy často rady. V naší
společnosti chybí emoční inteligence. Nikdo nás nikdy neučil co
jsou emoce, jak funguje naše mysl a podvědomá přesvědčení.
Emoce a jejich energie sehrává v našich životech mnohem
důležitější roli než si umíte představit.
A co děti potřebují? Potřebují, aby se s nimi o jejich pocitech
a emocích mluvilo. Aby věděli, že pokud se cítí špatně je to
normální a jde to změnit právě tím, že se naučí s emocemi
pracovat. Určitě se pak mohou vyhnout tomu, že své nezvládnuté
emoce budou řešit kouřením, alkoholem a drogami. Potřebují
bezpodmínečné přijetí a lásku. Ale i vytvoření určitých
hranic, které by měli respektovat. Rodičovská úloha je někdy
náročná a těžká. Pokud chtějí rodiče zvládat takto těžký
úkol a je třeba, aby sami byli emočně v pohodě. Už jste někdy
viděli, že by na vás útočil někdo, kdo má zdravé sebevědomí
– sebelásku a je emočně vyrovnaný? Asi nikdo. Ten, kdo má
problém se svým sebevědomím( pozor nezaměňujte za EGO), se
svými nezpracovanými emocemi( křivda, zloba, pocit viny, bezmoc a
pod.) bude útočit a nebo se stane naopak středem šikany.
Chcete zvládnou nastávají pubertu vašich dětí? Naučte se
zvládat nejprve své emoce, zpracujte své podvědomé programy a
přesvědčení. Staňte se láskyplným průvodcem vašich dětí v
jejich náročném emočním období tak, aby svůj život
nasměrovali ke štěstí, zdraví, lásce a úspěchu.
Žádné komentáře:
Okomentovat