Co se vlastně děje, když dáváme dárek od srdce, z lásky a bez očekávání?

Záměr je jako energetický otisk. Myšlenka, emoce a pozornost, které do dárku vložíme se stávají jeho součástí, nesou kvalitu energie, se kterou vznikly.

Víte, že akt dávání aktivuje srdeční centrum? Když dáváme opravdu dárek ze srdce, aktivuje se oblast, která je spojená s pocitem spojení, radostí, vděčností. Je to příjemná, rozšiřující se energie, kterou cítíme ve svém těle (hřejivý pocit u srdce).

Pokud se na „dávání“ díváme z pohledu energie, tak to, co proudí ven, proudí i zpět. Obdarovaný tuto energii cítí a jeho reakce úsměvu, dojetí a radosti vytváří zpětnou vlnu energie, která se vrací právě tomu, kdo dává ze srdce. Takže obdarované jsou vlastně obě strany.

Pozor na dar z povinnosti (ze slušnosti), má jiné vibrace. Dar z povinnosti má úplně jinou energetickou stopu než dar z radosti. Tato energie vytváří lehké napětí, energetické stažení. Chybí tam radost, není tam otevřenost a lehkost. Takový dar nepřináší výživu ani dárci, ani příjemci. Dar splní funkci, ale nevytvoří vztah. Není tam ta krásná hřejivá energie, je to energie podmíněnosti, ne lásky.

A co dar ze zištnosti (když něco očekávám)? Tady je energie ještě jiná. Energie není darem, ale transakcí. Uvnitř je skrytá myšlenka-dávám, abych dostal. To není proud, ale manipulace (jemná, ne nutně vědomá). To je energie podmíněnosti, ne lásky.

Pokud se rozhodnete někoho obdarovat, položte si vždy otázku „chci nebo musím“? A uvědomte si energii nebo záměr, který do toho vložíte.

Nezapomeňte, že u daru ze srdce proudí: radost → vděčnost → spojení → hojnost → (vždy oběma směry). Blíží se doba Vánoční, tak pozor na energie s jakou budete obdarovávat ostatní.

Doporučuji vždy dávat dárky ze srdce, z lásky a bez očekáváni. Nejen, že to potěší druhé, ale navyšuje to i vaše vibrace.

Jana G.