Chci se s vámi podělit o zajímavou vlastní zkušenost. Nebezpečí jménem Covid nás všechny provází hezkých pár měsíců. Za chvíli budeme slavit první výročí seznámení. Někteří z nás mají z toho seznámení velmi špatné zkušenosti. Buď přímo tímto virem onemocněli, měli těžký průběh nebo jim někdo blízký zemřel. Dnes už vím, že každý prožíváme realitu na základě svých vlastních myšlenek, emocí a přesvědčení. Přesto je mnoho situací, které do našeho života vstoupí a my to zas tak moc ovlivnit nemůžeme. Jediné co můžeme ovlivnit je to, jaký této situaci dáme význam.
Proto strach a
obavy z onemocnění jsme v rodině propustili. Je dobré mít určitý
respekt, ale ne strach. Strach snižuje
přirozenou imunitu a přitahuje to, čeho se nejvíce bojíme. Sama za sebe jsem si řekla, že jestli mám tuto
zkušenost nějakým způsobem zažít, tak ji prostě zažiji…
Na podzim jsme po
několikáté byli nuceni oba s manželem zavřít provozovny, z důvodů nařízení
vlády a zůstat doma a nikam nechodili. Já jsem si ale naplánovala návštěvu, na
jedno odpoledne, u kamarádky. Bohužel se mi během několika málo hodin udělalo
nevolno. Dostala jsem rýmu, cítila jsem najednou hroznou únavu, slabost, a když
jsem si sáhla na své svaly, tak vše bolelo.
Cítila jsem zvláštní silnou bolest i v kostech, takovou jsem nikdy
předtím neměla.
Zavolala jsem
kamarádce, že se necítím dobře, a že bude lépe návštěvu odložit. Bylo odpoledne a já si šla lehnout. Několik
let sama pracuji s různými technikami a umím se propojit s moudrostí svého
těla. Abychom dostali ty správné odpovědi, potřebujeme se naučit ztišit svou
mysl. Tak jsem si lehla do postele, ztišila svou mysl do stavu Alfa a optala se
sama sebe. Co mám teď udělat proto, aby mě bylo lépe?
Dostala jsem
intuitivně odpověď od svého podvědomí. Utrhni dva lístečky rýmovníku a strč si
každý z nich do nosu. Lež ve vodorovné poloze, vypij si horký čaj, odpoj
mysl a spi. „My“ se o to postaráme, ty nemusíš dělat vůbec nic. Nic neřeš,
důvěřuj a nech to na nás, spi a bude vše v pořádku. Jsem zvyklá poslouchat
svou vnitřní moudrost. Prospala jsem asi jeden a půl dne.
Když jsem po této
době vstala, cítila jsem se naprosto zdravá. Bez rýmy, únavy a jakýchkoliv
problémů a příznaků. Samozřejmě, že je dobré mít plnou odpovědnost za ostatní.
Tak jsme si sami vyhlásili doma raději ještě karanténu. Na testech jsem nebyla,
ale od známého, který má zkušenosti s příznaky, jsem se dozvěděla, že jsem
určitě měla Covid.
Vlastně nyní
děkuji, že jsem tuto zkušenost mohla prožít. Opět mě to potvrdilo, že je třeba
zůstat ve své emoční rovnováze, ve svém středu.
Pokud vám do života vstoupí cokoliv nechtěného, prosím neperte se
s tím, nebojujte. Dáváte tomu svou vlastní energii a sílu. Přijměte to
s pokorou a láskou. Někdy právě ty nejbolestivější situace nás nejvíce
naučí. Každý máme v sobě vnitřní moudrost a sílu, jak vyřešit vše nejlépe.
Myslím, že je to
právě o tom ztišení mysli. Protože jedině mysl vytváří naše katastrofické
scénáře a ponořuje nás do omezujících strachů, obav, bezmoci apod. Negativní
myšlenky a emoce uvolňují více stresových hormonů a pak nezbývá tělu energie na
to, vypořádat se s nemocí.
V dnešní době
všichni bojují s Covidem, ale na co zapomínáme je prevence. Stres,
strachy, obavy, úzkost, naše negativní myšlenky velmi snižují naši přirozenou
imunitu. Naše vlastní přesvědčení, názory a ego nás odpojili od naší vnitřní
přirozené moudrosti. Je nejvyšší čas se k ní vrátit. Rozhodnutí je vždy na
nás, čemu uvěříme a jaký dáme situaci význam. Všechno je už pár měsíců jinak.
Můžeme to nazvat krizí nebo také příležitostí, třeba právě k naší vnitřní
změně. Možná, že ještě mnozí neprokoukli hru, kterou tu s námi vlády hrají.
www.studiodaja.cz
Myslím si, že boj nemá smysl. Přijmout tu situaci a třeba i nemoc, a umět si i v tom nekomfortním stavu najít to, co mi něco přináší. To neznamená rezignaci ani stagnaci, ale zkusit si to žít prostě nějakou dobu jinak....
OdpovědětVymazat