Strach z viru nebo z následných opatření?

Chci se podělit o včerejší zážitek z protestní demonstrace před sídlem parlamentu vlády v Praze.

Vedle mne v davu začala paní středních let plakat, protože se prý hrozně bojí. Nechce se nechat v žádném případě naočkovat a v hlavě se ji začal odehrávat scénář, že ji zavřou někam do lágru apod.  Dostávala se rychle do stavu paniky, tak jsem ji navrhla okamžitou pomoc. Odvedla ji stranou a začala s ní ťukat (stále nepřestávám děkovat, že jsem se před léty potkala s metodou EFT-terapeut v kapse). Paní byla sice překvapená, co s ní dělám ale postupně se zklidnila. Řekla, že se za celou dobu nebála viru, ale nyní se bojí všech dalších opatření vlády, která přichází (přišla už díky tomu o svou práci).

Nevšimla jsem si, že sedíme na hraně chodníku a kousíček od nás stojí policajt v roušce a hlídá okolí. Jeho výraz byl z naší pouliční terapie více než překvapivý. Podíval se na mě a ptá se co, se té paní stalo. Odpověděla sama “víte já se vás hrozně bojím, že mě zavřete, když se nechci nechat očkovat“. Policajt se očima pousmál (rouška mu jeho tvář schovávala) a v klidu ji říká“ já vám nic neudělám, já se také nechci nechat očkovat“.

Podívala jsem se na ně a došlo mi, že se bojí oba. Otočila jsem se k policajtovi, podívala jsem se mu do očí a povídám „koukám se do vašich očí, a cítím, že byste se k nám rád přidal ale nemůžete, živíte rodinu, máte úvěr a vaše rodina je odkázaná na váš plat, je to tak?“ Překvapilo ho to a odpověděl „jak to víte“? Trochu smutně jsem opověděla „je to vidět na vašich očích“. Stejně tak to bylo vidět ještě na očích některých policistů, co stáli v řadě a bránili vstup do parlamentu.

Ono je to velmi těžké rozhodnutí, udělat krok do nejistoty, vzdát se materiálních věcí, přijít o peníze. Ona totiž svoboda a čest každého z nás je něčím vykoupena a každý nemá tu odvahu tento krok udělat. A tak jsem pozorovala dva lidi a bylo mi v tu chvíli smutno. Paní prožívala strach, že ji bude ublíženo a policista měl strach neuposlechnout rozkazů, že, přijde o práci a ohrozí rodinu.

A co jeho svědomí? Myslím, že se mu ten večer určitě špatně usínalo. Jsem na něj zvědavá, jak sám dlouho bude odolávat tlaku na vakcinaci. Paní jsem objala a dlouho jsme v tom obětí stály. Šeptala jsem „ji neboj bude to v pořádku, zvládneme to“. Nejraději bych v tu chvíli objala i toho policistu, ale asi by toto objetí nebylo akceptováno. Měl kolem sebe hodně kolegů v plném ozbrojení. V této službě přeci není místo pro lásku, lidskost a moudrost.

Po pravdě byla jsem na sebe hrdá, že jsem se nenechala některými provokatéry v davu strhnout k nenávisti nebo ke strachu. Jela jsem tam z rozhodnutí říci NE, z pozice své vlastní sebelásky a sebe-hodnoty. Ona je to totiž úplně jiná energie než strach a zloba.  

Možná vás napadne, kam se ten svět řítí? Kde jsou hodnoty jako je pravda, svědomí, čestnost, poctivost, víra a láska. Všechny tyto důležité hodnoty jsme vyměnili za pozlátka značkového oblečení, drahých věcí, domů aut. Luxusní domy, dovolené, výše platu, tituly před jménem a za jménem se staly měřítkem hodnoty člověka. V tomto světě jsme se mnozí ztratili, ale opravdu je nejvyšší čas se probudit. Abychom jako lidstvo toto zlomové období zvládli a pochopili o čem ten život vlastně je a kdo skutečně jsme.

Cítím, že téma strach a lásky spolu úzce souvisí a myslím, že i pro mě je to výzva, začít lidi více učit skvělé metody, které jim v tom pomohou.

www.studiodaja.cz

www.studio-daja.cz