Možná, to co jsme zapomněli trénovat, je jak zvládat různé emoční situace.
Rodičovství totiž patří k jedné z největších životních změn. Ne však vždy je vše tak jak jsme si vysnili. Je třeba aby se oba partneři přizpůsobili nové rodičovské roli a změnili svoje dosavadní návyky. Často přichází únava, vyčerpání které ještě mnohdy doplňují emoce našeho malého dítěte protože ono si neumí říci co chce a komunikuje s námi prostřednictvím emocí.
A emoce jsou to co leckdy ve vztahu nezvládáme. Vědomá práce s emocemi v naší kulturní výbavě prostě chybí. Klade se vždy důraz na vzdělání, vysoké IQ, ale na emoční inteligenci se stále zapomíná. Porozumět vlastním emocím, umět je ovládat ( ne potlačovat), ale naučit se s nimi zacházet tak, abychom nikomu neubližovali, nikdo neubližoval nám a abychom potlačením vlastních emocí hlavně nezpůsobovali zdravotní problémy sami sobě je umění. Je to dovednost, která se nechá opravdu naučit. Je to dovednost, která vám usnadní život, budete snáze řešit svoje životní problémy, budete cítit více klidu a pohody a to velice ovlivní i emoce a pocity vašich dětí. Děti jsou vlastně takové emoční houbičky a nasávají do sebe emoce svých rodičů. Takže spokojený a emočně vyrovnaný rodič = spokojené a emočně vyrovnané dítě.
Každá komunikace v rodině má nějaké citové zabarvení, které dítě vnímá. Postupně tuto komunikace přijímá, často napodobuje, vytváří si své vlastní emoční postoje, které jsou formovány postoji rodičů.
To vše dává základy jeho sebevědomí a jeho sebelásce.
Žádné komentáře:
Okomentovat