Situace je vždy taková jaká je, jen vy se rozhodujete jak
budete reagovat. Vzpomněla jsem si na svoji zajímavou
zkušenost. Před několika měsíci, jsem šla na nákup do
supermarketu. Píší šla, většinou jezdím autem, protože je to
opravdu dost velká vzdálenost od našeho domu.
Nevím jestli se vám také stává, že jdete nakoupit tři
základní potraviny, které potřebujete a najednou koukáte do
regálu a říkáte si „ jéé výhodná koupě, to je v akci, jéé
a toto také „….a než se nadějete máte v nákupním košíku
spousty další věcí, pro které jste ani nešli.
To se stalo i mě a až u kasy jsem si uvědomila, že jsem pěšky a
nejsem autem. Na štěstí u pokladny prodávali velkou nákupní
tašku do které se mi to sotva vešlo.
Namířila jsem si k domovu s opravdu těžkým nákupem.
A) Celou cestu domů jsem naštvaná, že nesu tak těžkou
tašku. Vzpomenu si, že auto není ještě opravené jak v servisu
slibovali, tak se naštvu ještě na ně. Přeci k vůli nim jdu
pěšky. Pak moje mysl jede dál a uvědomím si, že můj manžel
leží doma u televize a já se tady jako káča dřu s těžkou
taškou a to je přeci důvod naštvat se ještě více. A vůbec ta
taška má tak slabé tráky, které mi tlačí do ramen, že se na
to také mohu tedy vykašlat…..jo a scénář s totálním
naštváním a špatnou náladou je vytvořen.
B) Nesu opravdu těžkou tašku přes rameno a není to
příjemné. Ale uvědomím si, že před pár léty, jsem měla
padesát korun na den pro čtyř členou rodinu se psem. Zkrachovali
jsme s podnikáním a byli totálně bez peněz. Tak si s takovou
radostí uvědomuji, jak je to úžasné, že mám dnes tolik peněz,
že si mohu dovolit koupit plnou tašku jídla. Co bych za to před
léty dala. Jsem neskutečně bohatá, mohu si to dovolit – super!
Tak v tu chvíli, jsem nasadila úsměv, dobrou náladu a vydala se
směrem k domovu.
Po cestě mě dohnal kamarád, předešel mě a povídá „ ty jsi
ale chudák, táhneš tak velkou tašku „
on totiž neviděl zezadu můj úsměv na tváři.
Ne nejsem,
odpověděla jsem mu hrdě. Jsem neskonala šťastná, že mohu nést
tak velký nákup !
Já se opravdu usmívala a byla spokojená. Šel tedy dál a mávl
rukou se slovy, ty jsi byla vždycky nějaká jiná ???
Ano jsem jiná a nestydím se za to. Jsem jiná, protože já
si vybírám na co budu myslet a jak se budu cítit – je to moje
svobodná volba. Jsou to přeci jen moje myšleny a moje emoce a jen
já o nich rozhoduji.
A co vy jaký úhel pohledu by jste si vybrali za A nebo za B
??????
( zkusím napovědět B je správně) Myslím, že na každé
situaci se najde něco pozitivního, jde o to se tuto dovednost
naučit.
Tak pokud chcete
být také JINÍ vzhůru do toho !
Žádné komentáře:
Okomentovat