Mnoho duchovně probuzených lidí přivedla na cestu hledání svého skutečného JÁ nemoc, rozchod, krize, nečekaná tragédie apod. Každý si představuje asi pod pojmem „duchovní probuzení“ možná něco jiného. Někteří lidé si myslí, že duchovní probuzení s sebou přináší konec všech obtíží v životě. To ne. Přináší s sebou možnost osvobodit se od utrpení ega, které je velmi odlišné a někdy to dá opravdu práci.
Většinu života, prožíváme z pozice našeho ega. JÁ
naše mysl. Naše ego velice rádo soupeří, kritizuje druhé, hodnotí, bývá rádo nadřazené
a nejraději manipuluje s ostatními. Pozor, má také ale obrácenou tvář. Ego se rádo
ponižuje, lituje a často se dostává do role oběti.
Ego trpí kvůli mnohým přesvědčením, lpí na připoutanosti, touhách potřebách, ale i strachu. Protože život nikdy nesplní všechny naše požadavky, nekonečně trpíme.
Probuzení osvětluje pošetilost našeho vlastního
sobectví a odhaluje pravdu. Ale spolu s krásou, kterou nám může
probuzení ukázat, nám především otevírá naše tajné “kostlivce ve skříni“. Naše
zapomenuté emoční bolesti, křivdy, zlobu apod. Odhalí nám naše potlačené a
skryté emoční bolesti, chybné myšlenkové vzorce a přesvědčení, kterými jsme
naplnili své životy.
Probuzení je cesta. Je to
cesta k naší skutečné podstatě Bytí, k našemu božskému Já uvnitř
našich srdcí. Mnoha lidem přináší duchovní probuzení nesmírnou blaženost a prožitek
bezpodmínečné lásky. Je to jako vznášet se v tomto jiném světě, o kterém
jste nikdy nevěděli, že může existovat. Vidíte realitu života. Vidíte
krásu přírody, cítíte pokoru a lásku ke všemu živému. Můžete vidět krásu v utrpení,
stejně jako v potěšení. A začínáte mít pocit, že nic není špatně a vše je
dokonalé takové jaké je.
Často se ale stává, že čím se dostáváte vibračně výše a tyto pravdy sestupují
hlouběji do vás, často ještě narazí na odpor. Ego najde něco, co se pravdě
nelíbí, a tak se tomu brání. Samotné ego je také osvětleno probuzeným
prostorem. Ego se brání tomu, co vidí a co se mu nelíbí.
Nejde stále plout na obláčku blaženosti, je třeba duchovní probuzení propojit s běžným
každodenním životem. Sedět v lotosovém
sedu, meditovat, broukat mantry a být propojen láskou není umění. Ale, cítit se
dobře v každodenním životě, vnímat intenzivní jasnost života, žít
přítomným okamžikem, být uzemněný a propojený s realitou a vědomě ji
neklást odpor je umění života. Umění je tvořit svůj život na základě svých myšlenek,
emocí, pocitů a nechat se vést intuicí. Emočně a psychicky ustát krize, nemoc,
nedostatek financí, tak to už chce být opravdu ve svém středu, ve své vnitřní
síle. Je skvělé se naučit cítit sílu přítomného okamžiku, v propojení s Božskou
energií Zdroje a být ukotven s matkou Zemí a jejími energiemi.
Hodně lidí se začíná zajímat o duchovní literaturu, videa,
filmy, pozitivní myšlení, chodí na
přednášky, semináře, protože se chtějí cítit lépe. Mohou neustále dělat laskavé
skutky pro ostatní, protože si myslí, že mohou přehnaně kompenzovat „negativní“
problém nebo potlačovat své emoce. Někdy bohužel míváme strach, být sami sebou,
strach následovat své srdce. Bohužel pokud si emočně a energeticky nevyřešíte
své problémy z minulosti, vždy vás doženou.
Všechny tyto minulé vzpomínky stále existují a pokud
nebyly řádně vyřešeny a přijaty v době, kdy se objevily poprvé jsou na emoční a
energetické úrovni uloženy ve vaší buněčné paměti těla. Veškerá neadresná
bolest, kterou jste zažili nebo způsobili druhým, je uvnitř vás. Nezmizí,
dokud se s tím nesetkáte, a vaše duše to ví. Je to cesta do vašeho vlastního
Já. Je to jako kdybyste odloupávali jednu slupku za druhou, než nejdete tu skutečnou
podstatu. A ta se skrývá uvnitř každého z nás.
Pokud tedy zažíváte krizi, nemoc, jste bez peněz,
práce, bez partnerského vztahu, máte pocit, že jste na dně, tak se nebojte. Máte
velkou příležitost se ještě probudit. Mnohým nestačila tzv. nápověda s podivnou
nemocí, ještě větší s testováním, tečkováním. Vůbec je to neprobudilo. Proč?
Nasytili své ego, zažehnali strach z nemoci, uvěřili rouškám, tečkám a
politikům.
A tak je tu další šance.
Uprchlíci, hra na city, strach z války. Přidávají se nemoci z tečkování
a ekonomická krize. Způsobuje nám to další bolest. Vzdorujeme, nadáváme, kritizujeme,
nesouhlasíme. Ztrácíme své jistoty, blahobyt, zdraví.
Možná je čas se konečně zamyslet. Je to duchovní
budíček. Ten, kdo zaspal, tak má možná poslední šance, aby to s ním otřáslo,
aby pochopil, aby zažil. A co?
Že svět je jedna velká iluze, že jsme ve skutečnosti
všichni z „jednoho vrhu“. Jsme součástí Božského zdroje a Vesmírné inteligence,
pouze jsme na to nějak zapomněli. Je čas si rozpomenout nebo bude opravdu
pozdě. Je čas se vrátit k základním lidským hodnotám, k úctě a pokoře
k přírodě, k zvířatům. Je čas
zastavit zlo, které ovládlo celý svět.
Nic se neděje náhodou. A jestli nás teď čeká
ekonomická krize, tak třeba je to ještě šance pro ty, co chodí nebo chodili s rouškami,
tečkami a měli vždy plné nákupní košíky. Pozor, může je ale jejich ego stáhnout
do role oběti, do násilí a agrese. Nebo je to může vést k otázkám, na které
začnou hledat odpověď.
To, jak to na tomto světě, v této zlomové transformační
době dopadne, záleží nyní na každém z nás. Určitě
bude mnoho lidí, kteří to nedají, ale šanci máme všichni.
Pokud chcete pomoc najít cestu ke svému srdci a osvobodit
se zajatí vašich vlastních emočních bolestí, myšlenek a přesvědčení. Transformaci
nevyčtete z knížek, tu je třeba prožít.
Ne nadarmo se říká, že když je žák připraven, učitel
se najde. Třeba vám mohu ukázat směr a pomoci vám vidět, to co hledáte,
ale i nehledáte.
Žádné komentáře:
Okomentovat